Červen 2012

Final Judgement

28. června 2012 v 7:00 | Christine |  Povídky FF

Doporučuji si nejdřív poslechnout song z videa, pak si ho pustit znovu a dát se do čtení. Schválě, co napadá Vás, když ho slyšíte?


Patřilo to jim a ona to moc dobře tušila. Ne tušila, ona to věděla. Vždyť to přeci byl právě ona, kdo jim to ukradl. Před jejich zraky. Tu zatracenou ampulku, jejíž cena se nedala ani zdaleka vyčíslit. A teď se plíží podél betonové zdi a doufá, že jí neuvidí. Naivní. Příliš naivní čekat, že potom co ukradne to nejcennější, v klidu odejde. Dusot mohutných kanad se rozléhal krajinou. Kroky se nebezpečně blížily. Ohlédla se. Byli tam. Pár z nich vedlo psy, další svítili na cestu obřími kužely světla a jiní drželi pistole nebo něco jim podobného. Neohlížej se! Vynadala si a ztěžka polkla. Už není cesty zpátky. Běžela. Znenadání se před ní rozestoupilo železné schodiště. Krok střídal krok. Asi v polovině se zastavila, aby se vůbec nadechla. Nutila se dívat před sebe, zakazovala si ohlédnout se. Pozdě. Pohled jí sklouznul na mohutné stíny tyčící se za ní. Krev v žilách zamrzla. Mozek vypověděl službu. Srdce vynechalo několik úderů.

Prásk!

Rána se rozlehla umírajícím světem. Vzbudila se. Kulka se zarazila kam si kousek od ní. Tak ten nahoře to přeci jenom ještě nevzdal? Ale na jak dlouho?!

Nohy opět chytily to správné tempo. Krok. Krok. Musíš! Dech se opět nevyzpytatelně zrychlil. Železitá chuť v ústech a nespolknutelný knedlík v krku. Vyběhla schodiště, boty stínů začaly narážet o železo. Dělilo je pár desítek metrů. Rychle.

Prásk!

Krev se rozstříkla. Kapičky se roztříštily o loupající se omítku. Vytvořily krásnou mozaiku. Jedna kapička stékala dolů, druhá připomínala slunce, třetí... Dost! Na paži se jí táhl dlouhý šrám od kulky. Jen šrám. Bože stále se nevzdáváš? Kdy tě tahle hra přestane bavit? Kdy?!

Štěkot, záře světel, hluk...

Konečně se jí podařilo rozhýbat tělo, které cokoliv podobného odmítalo. Běž. Tak běžela. Netušila kde je, ani ostrou bolest v rameni skoro nevnímala. Sáhla do kapsy. Tady si ty mrško. Drobná, skleněná ampulka. Blížili se. Cítila jejich horký dech na krku. Je to vůbec možné na dálku několika metrů. Myslela si, že ne. Možná kdysi. Dávno.

Cesta se stáčela k lesu. Nevadí. Větší šance zmizet jim z dohledu. Ale psi stejně ucítí její vůni. Je vůbec nějaká šance? Pod nohama jí s hlasitou ránou praskla další větev, v zápětí se málem skácela k zemi. Jak dlouho prší? Napadlo jí, když jí z dlouhých vlasů stékaly proudy vody. Možná pršelo už když se chystala ukrást to. Asi.

Další větev se rozlomila pod její váhou. Tentokrát jí ale štěstěna nepřála. Noha je jí smýkla a zem jí přivítala s otevřenou náručí. Zemina, listí, jehličí. To vše se jí nalepilo na tělo. Skrz stromy viděla kužely světla. Jestli se hned nezvedne, chytnou jí. Chytnou. A co bude pak? Zabijí jí. Jak jednoduché. Neohlížej se. Nějakou chvíli se plazila po zemi, než se jí podařilo postavit. O kolik se asi zkrátil její náskok. O pár metrů?

O tolik, že to ani sama nečekala. Najednou stála na kraji cesty. Proudy vody řinčely, že přes ně neslyšela ani vlastní dech. Do očí jí zasvítil kužel světla. Stíny mluvily. Co ale říkaly? Co?

Dívala se na ně. Na tváři klidný úsměv, ale v očích strach. Je to moje. Patří to mě, tak mě nechte jít. Prosím. Ne. Kukla prosvištěla vzduchem a schválně jí jen o pár centimetrů minula. Varování? Kroky se přibližovaly. Stíny začaly získávat jasnější obrysy. Tmavé vlasy, zelené oči, plné rty.

Cesta zpět nevede. Ale co když ani zpět jít nechci?

Krok stranou. Krok blíže k smrti. Krok blíže k vysvobození. Možná to přežije, možná jí vyloví, možná jí pak budou mučit, možná... Teď bylo teď a možná v jejím světě nehrálo roli. Pokud to nebude mít ona tak nikdo.

Tělo skoro explodovalo emocemi, když se vrhla přes okraj a nechala se nést větrem. Pak přišla tvrdá rána o hladinu vody. Smýkla s ní o skálu a pak...

Ten nahoře to vzdal ve chvíli, kdy to vzdala ona. Hra skončila. Šach mat.

Ne, tohle přeci nebyly šachy.

Kytičková mánie III.

26. června 2012 v 7:00 | Christine |  A dokonce fotím
















Zimní romance (Naruto/Sasuke)

24. června 2012 v 7:00 | Christine |  Povídky Naruto Yaoi - Jednorázovky
Psané nejspíš v zimě :D Sasuke trošku přeslazenej, ale co se dá dělat :D




Z nebe se tiše vznášely droboulinké vločky a s tichostí dopadaly na promrzlou zem. Větve stromů byly obaleny krustou ledu. Skoro to vypadalo, jako by byly z mramoru. Ze střech visely dlouhé špičaté rampouchy, tu a tam některý zamířil střemhlav k zemi.

"Tohle počasí je vážně hrozné!" Zahudroval černovlasý chlapec a odlepil pohled od okna.

"Co to povídáš? Náhodou je to lepší než, kdyby bylo třicet ve stínu. Navíc je tohle počasí strašně romantický." Špitl blonďáček a čelem se opřel o ledové sklo obehnané bílým rámem.

"Stejně by bylo lepší, kdybychom se teď mohli spolu válet na louce a..." Sasuke to nedořekl. Objal Naruta zezadu kolem pasu a bradou se mu opřel o rameno. Blonďáček mu položil dlaně na ruce, které měl spojené na jeho bříšku.

"Válet se přeci můžeme i tady." Šeptl Naruto a pousmál se. Sasukeho vlasy ho jemně šimraly na odhaleném krku.

"Tady je hrozná zima. Vždyť i spíme v mikinách.." Namítal Sasuke a Naruto se jen smál.

"Ale válet se můžeš i v tom no ne?" Dobíral si ho blonďáček a škodolibě se usmíval.

"Naruto..." Špitl dotčeně Sasuke a rty se mu přisál ke krku. Po chvíli už mu na něm tkvěl docela výrazný všemi barvami hrající flíček.

"Sasuke, přestaň si mě značkovat." Sykl blonďáček a vymanil se mu ze sevření. Popošel ke kuchyňské lince a napil se čaje, který na ní v oranžovém hrnečku stál.

"Dřív ti to nevadilo... A navíc... Můžeš si za to sám, když mě takhle provokuješ... Moc dobře víš, co jsem myslel." Sasuke se znovu podíval na poletující vločky za oknem a pak se posadil na barovou stoličku u linky.

"Nevím... Bavili jsme se o počasí, a kdo ví čem ještě..." Pokrčil rameny blonďáček a ve tváři měl vehnaný lhostejný výraz.

"Co ti zase přelítlo přes nos, Naruto?" Štěkl naštvaně Sasuke a zpražil ho vražedným pohledem.

"Mě? Vůbec nic... Ale tobě jde očividně pouze o jedno... Proč semnou vlastně si? Kvůli sexu nejspíš co?" Prohodil Naruto s ledovým klidem a napil se horkého čaje.

"Co to plácáš?" Ohradil se Sasuke a nechápavě se na něj zadíval.

"Plácám? Tak mi popravdě řekni, kdy naposledy si mi řekl, že mě miluješ? Kdy naposledy jsme si spolu někam zašli? Koukli se spolu na film? Vždycky se na mě vrhneš, uděláš se a konec... Už mě to nebaví..." Hlesl Naruto. S cinknutím odložil hrneček a promnul si promrzlé prsty.

"Zajímavé, že sis doteď nestěžoval. Tak co se změnilo?" Sykl Sasuke.

"Už mě to nebaví. Chci vědět, že mě miluješ. Že si mě vážíš a chceš mě proto, jaký jsem. Asi mi prostě chybí takové ty maličkosti, jako letmý polibek po ránu, pohlazení po tváři. Prostě něco co zákonitě neskončí sexem, po kterém si dva týdny nebudu moct sednout." Naruto uhnul pohledem a zadíval se na strukturu tmavě modré kuchyňské linky.

"Chceš říct, že jsem s tebou jen kvůli sexu?" Vyhrknul překvapeně Sasuke.

"To říct nechci, ale pravdou je, že to tak v poslední době vypadá. A pokud to tak půjde dál, asi to bude znamenat konec..." Špitl blonďáček.

"To jako, že se semnou rozcházíš?" Vyjeknul černovlásek a prudce se postavil, div neshodil barovou židličku, na které seděl.

"Ne Sasuke! Posloucháš mě vůbec?... Ber to prostě jako ultimátum. Dělám to nerad, ale jinak to už nejde... Buď se to spraví nebo to bude znamenat konec..." Naruto se na Sasukeho zoufale zadíval. Po chvíli mlčení, ale uhnul pohledem a odešel z místnosti.

Oba chlapci už spolu chodili skoro rok. Ze začátku všechno vypadalo na idylku. Vzájemné polibky, doteky, mazlení... Jenže teď už mezi nimi nebylo nic jiného než rychlý odbytý sex. Sasukemu to očividně vyhovovalo, jenže Naruto něco postrádal. Něco, co Sasukemu právě dost jasně vylíčil.

..........

"Jsem doma." Ozval se blonďáčkův hlas a cvakly dveře. Než se stačil rozkoukat, byl svým partnerem přiražen ke dveřím"

"Konečně." Vydechl Sasuke a přisál se Narutovy rty na odhalený krk.

"Co to děláš?" Sykl blonďáček. To už ho ale Sasukeho nedočkavá ruka uspokojovala v rozkroku.

"Sundej to ze sebe..." Špitl mu Sasuke do ucha a prudce ho otočil zády k sobě. Stáhl mu z části kalhoty a už se mu dral mezi půlky.

"Sasuke přestaň!" Zakřičel blonďáček a prudce ho od sebe odstrčil. Sasuke zavrávoral a dopadl na zem. Naruto si spěšně natáhl kalhoty.

"Tohle je konec Sasuke. Varoval jsem tě... Já... Zítra si dojdu pro věci. Promiň." Špitl modroočko a vyřítil se z bytu. Sasuke jen bezmocně seděl na zemi a nadával si do pitomců. Jenže ovládat se, když před ním stálo to božské tělo prostě, nešlo.

..........

"Šestnáct zmeškaných hovorů a devět smsek." Hlesl Naruto a protočil oči. Vypnul mobil a zaklapl ho.

"On ti prostě nedá pokoj. Třeba tě vážně miluje." Nadhodil Gaara u kterého Naruto už přes tři týdny bydlel. Od Sasukeho se hned odstěhoval a přerušil s ním jakékoliv kontakty, dokonce se mu i snažil vyhnout.

"Jasně... A proto se choval tak, jak se choval.." Zavrtěl hlavou blonďáček a dozapnul si mikinu až ke krku.

"Je ti zima?" Kouknul na něj Gaara a sedl si na pohovku vedle něj.

"Celkem jo. Asi jsem trochu přetaženej..." Kníkl Naruto a opřel se o jeden z polštářů.

"Zahřeju tě.... jestli chceš...." Špitl Gaara a nahnul se blíž k němu. Nosem se zlehka otřel o ten jeho.

"Gaaro si fakt úžasnej, ale víš co... Jsme kámoši no ne?!" Zasmál se Naruto a Gaara ho napodobil.

"Za zkoušku nic nedám ne..." Smál se Gaara.

"Ty musíš být asi hodně zoufalej že?" Dloubl do něj Naruto, když v tom zazvonil zvonek.

"Čekáš někoho?" Podivil se Gaara.

"Ne... Ale jestli je to Sasuke, tak já tu nejsem, nikdy nebyl a nikdy nebudu..." Syknul Naruto a plácnul sebou na celou pohovku, neboť Gaara se zvedl a zamířil ke dveřím.

"Květiny? Kdo po tobě jede?" Zeptal se zvědavě blonďáček a kouknul na Gaaru,který právě vešel zpátky do obývacího pokoje.

"Po mě všichni... Záhadou mi je, kdo jede po tobě... Natož kdo ti posílá kytky..." Zasmál se škodolibě Gaara a mrsknul puget slunečnic po Narutovy.

"Protože září stejně jako ty. Protože potřebují slunce tak, jako já tebe." Stálo na přiloženém lístečku. Nic víc, nic míň. Přesto Naruto dost jasně věděl, od koho jsou.

"Že by se přeci jenom ponaučil?" Pousmál se Gaara, když si všiml, jak Naruto láskyplně zírá na květiny a lísteček.

"Možná..." Špitl spíš sám pro sebe. Sice byl na Sasukeho pořád naštvaný, ale miloval ho víc, než si vůbec dokázal připustit.

Už ani nepočítal, kolikáté květiny, bonbony, vzkazy mu přišly. Věděl jen to, že ty dva měsíce odloučení se pomalu blíží ke konci. Už si nechtěl hrát na nedobytného. Sasukeho miloval a chtěl ho zase zpátky. Zbývalo už jen sejít se s ním. Na to taky nemusel dlouho čekat.

"Naruto, prosím. Budu čekat, tam kde jsme se poprvé setkali. V sedm... Sasuke." Další z nekonečna smsek, které dneska dostal. Neodepisoval. Chtěl vidět, jak černovlásek zareaguje, až tam dorazí.

.............

"Už se smrákalo. Na nebi si pluly červánky a vzduch byl ještě stále studený. Byl únor, těsně po sedmé hodině večerní. Naruto se tiše připlížil k černovláskovi.

"Ahoj" Špitl. Sasuke se prudce otočil. Nejdřív na Naruta překvapeně zíral a pak se mu vrhnul kolem krku.

"Naruto! Já už myslel, že nepřijdeš. Tolik si mi chyběl. Už se prosím nezlob." Chrlil Sasuke jedno slovo za druhým. Naruto ho skoro nepoznával. Nebylo ve zvyku, že by se Uchiha omlouval nebo odprošoval.

"Sasuke, umačkáš mě." Hlesl Naruto a Sasuke ho hned s omluvným výrazem v očích pustil.

"Strašně si mi chyběl." Šeptl Sasuke. Naruto k němu natáhl ruku a jemně ho chytil za tu jeho.

"Ty mě taky... Děkuju za ty dárky..." Odvětil a pousmál se.

"Naruto, já pro tebe udělám cokoliv. Jen, když budu vědět, že už navždy zůstaneš semnou..." Vydechl zoufale Sasuke a zadíval se mu do očí.

"Já potřebuju jen tebe, Sasuke... Jen chci vědět, že pro tebe znamenám víc, než jen hračku na sex.." Špitl Naruto a zadíval se na bílý sníh v dáli. Sasuke k němu natáhl volnou ruku a uchopil ho za bradu Mírně mu nadzvedl hlavu a donutil ho, zadívat se mu do očí.

"Naruto, miluji tě." Přitáhl si ho blíž a letmo se svými rty dotkl těch jeho.

" S-sasuke..." Vydechl překvapeně Naruto.

"Miluji tě a budu ti to říkat tak dlouho, dokud tě nepřesvědčím..." Sasuke ho zlehka pohladil studenými prsty po tváři a pousmál se.

GD (G-Dragon)

15. června 2012 v 18:41 | Christine |  A dokonce fotím
Já to jméno nevybírala, ale stalo se no :D Stejně mu schválně říkám "Dýdžo" :D Kočičák je naším novým přírůstkem. Jak já byla naštvaná, ale na toho mrňavého skrčka se dlouho mračit nedá :D












Tajemství ukryté pod škraboškou

9. června 2012 v 20:05 | Christine |  Povídky Naruto Yaoi - Jednorázovky
Pozdě, ale přeci :) Sladké řečičky tam moc nejsou, spíše tvrdší výrazy, ale rejp to není :) Pěkné počtení!




Hlasitá hudba. Hlasitý smích. Kouř linoucí se ze všech stran lokálu. Pach alkoholu a možná i zvratků. V rohu baru posedával krátkovlasý chlapec s temně vyhlížejícíma očima. Banda stejně starých chlapců kolem něj. Všichni měli na očích škrabošky. Černá s pírky, stříbrná s perličkami, rudá páska. Na tom nezáleželo. Šlo jen o to užít si a nevědět s kým. Tajemno je přeci tolik přitažlivé.

"Všiml ses, že támhle ten po tobě už dobrou půl hodinku střílí pohledem?" Špitl Naruto černovlasému do ucha a škádlivě se o něj otřel jazykem. Sasuke vzhlédl směrem, kterým jeho společník ukazoval a ukázal světu své bělostné perličky v prvotřídním úsměvu.

"Co myslíš? Vypadá celkem dobře ne?" Opáčil a rty se přitom laškovně otíral o blonďáčkovu tvář. Ten přikývl a dlaní mu sjel po stehně výš. Dnešní noc byla hrou bez pravidel. Dnes nikomu nepatříš, nikdo nepatří tobě. Bav se.

"Chceš ho v sobě, co?" Sykl Naruto, báječně se tímhle škádlením bavil. Sasuke si skousnul spodní ret a mlčky přikývl. Barevná světla se odrážela od skleněných stolů, na některých tančily holky a předváděly se.

"Tak jdi za ním." Navrhnul blonďáček a neodpustil si vášnivý polibek. Palcem obkreslil obrys rudé škrabošky až ke rtům. Vsunul jeden z prstů Sasukemu do úst. Ten ho smyslně olízl a jemně skousnul. Naruto se vítězně usmíval. Světla se odrážela od jeho černé škrabošky. Ještě chvíli se mazlili. Šlo o to užít si a zároveň si Sasuke představoval, že tak trochu vyburcuje toho neznámého, který se na něj z druhé strany lokálu díval. Zalétl k němu pohledem, celé jeho tělo se roztřáslo. Neznámý smyslně potáhl z cigarety, jemně si jí otíral o rty a jeho ruka se nebezpečně blížila rozkroku, až nakonec dorazila k cíly. Zlehka se třela o látku kalhot. Neznámý přivřel oči, které už takhle zanikaly v temné barvě škrabošky, kterou měl na tváři. Vlasy měl nejspíš stažené do ohonu, jen pár pramínků se neposedně kroutilo kolem rysů tváře. Sasuke ztěžka polknul, kývl na blonďáčka po jeho boku a rozešel se k baru. Po cestě minul pár nalitých osob, které se kymácely na parketu. Jen taktak se vyhnul slečně, která by ho bývala zlila jedním z drinků, které držela v ruce. Černovlasý shlédl situaci u baru, posadil se a objednal si whisky. Celou dobu cítil v zádech temný pohled. Skoro upadl ze židle, když jeho krk ovanul horký dech. Chloupky na zátylku se postavily do pozoru. Husí kůže po celém těle.

"Dvě dvojité." Zapředl neznámý a posadil se na stoličku vedle. Rty stále smyslně svíral cigaretu. Jeho jazyk lehce vykoukl na svět, pak opět zmizel v té medové jeskyni. Jeho hlas byl zastřený touhou, alkoholem a značným počtem cigaret.

"Já už pití mám." Opáčil Sasuke, přesto, že ho jeho čin potěšil.

"Třeba tě chci opilého." Pousmál se neznámý a sváděl urputný boj s tím, aby se na mladšího černovláska nevrhnul. Přesto jeho dlaň putovala na Sasukeho stehno. Pomalu, ale drsně ho neznámý hladil a smyslně si jazykem přejížděl po rtech. Pak vzal do ruky sklenku whisky a doušek zlatavého moku nabral do úst. Nahnul se k Sasukemu a spojil jejich rty ve smyslném polibku. Jediná osamocená kapka nápoje stekla mladšímu chlapci po bradě. Jazyky se jim třely o sebe v rytmu jejich polibku. Dlaň neznámého se ze stehna přesunula do Sasukeho rozkroku. Černovlásek mírně zaklonil hlavu a nechal neznámého, aby jeho krk zaplavil přílivem alkoholem nasáklých polibků.

"Tohle není zrovna to nejlepší místo." Zapředl mu dlouhovlasý do ucha a jemně ho kousnul. Sasuke přikývl a nechal se zvednout. Jako smyslů zbavený se dokonce nechal odvést na pánské záchody. Zápach moči a čehokoliv jiného v tuhle chvíli nevnímal. Jako by neexistovalo nic jiného, než vroucí dotyk kůže toho, který si ho vedl.

"Vzal bych tě k sobě, ale moje péro je už tak tvrdý. Chce tě hned." Vyrážel ze sebe slova a tiskl se k Sasukemu blíž. Vtlačil ho do jedné z kabinek a s tupou ránou za sebou zavřel dveře, které zajistil zámkem. Chytl mladšího za paže a smýknul s ním o dveře, sám se posadil na záchodové prkýnko. Nic lepšího v tuhle chvíli neměli.

"Dolů." Pokynul hlavou ke své erekci, která mu bolestně napínala kalhoty v rozkroku. Sasuke poslechl. Klekl si a prsty rozepnul zip kalhot. Víc nemusel, neboť neznámý byl nahý. Sasuke se málem udělal jen z pohledu na tu obří, žilnatou věc před ním, která sebou skoro nepozorovatelně cukala. Jeho oči ho chtěly, jeho pusa ho chtěla, dlaně ho taky chtěly a zadek se také nezdál být proti. Musí ho mít. Dlaně obemkl kolem tepající erekce, palcem přejel po lesknoucím se žaludu a rozetřel kapičku vášně. Smyslně si dal palec ke rtům a slízl z něj onu věc. Pak už se sehnul a vzal úd svého společníka do úst. Jazykem laskal uzdičku a prsty hnětl jeho varlata. Špičkou jazyka zajel pod jemnou kůžičku, polaskal štěrbinu na vrchu toho obřího náčiní. Nezbednými prsty se třel o svraštělou dírku. Z úst druhého se ozývaly tlumené vzdechy a sténání. Sasuke stiskl silně jeho varlata a skousnul jeho úd. Neznámý zavyl vzrušením a jeho vyvrcholení na sebe nenechalo dlouho čekat. Trpká chuť zalila Sasukeho ústa.

Proč tak brzy?

Pomyslel si a slízal i poslední kapičky spermatu z penisu společníka. Vášnivě přitom zvedl pohled, a zatímco olizoval špičku jeho penisu, podíval se mu do očí. Neznámý zalapal po dech.

"Chci ho do tebe strčit!" Hekl a položil prsty na Sasukeho bradu. Přitáhl si ho blíž a dravě ho políbil. V ústech ucítil ještě zbytky chutě svého vlastního spermatu. Rty se otřel o ty mladšího Uchihy a lehce ho kousnul. Skrz škrabošku si prohlížel jeho touhou zmítané tělo. Otočil ho čelem ke stěně kabinky, zády k sobě. Dlaně se rozutekly po jeho těle. Prsty se zachytily za lem trička, které v dalších pár sekundách svlékly. Vznešeně bílá kůže se leskla perličkami potu.

Tak nádherné tělo.

Zavyl jeho smyslů zbavený mozek. Sehnul se a polaskal Sasukeho kůži na šíji. Dlaně pomalu putovaly níž až k lemu kalhot. Neposedná pravačka se prorvala dovnitř nehledě na látku a začala mladíka zpracovávat. Sasuke hlasitě zavyl a vzápětí se zakousnul do prstů, které mu neznámý vsouval do úst. Trestem mu bylo chtivé plácnutí po zadku. Starší vytáhl ruku z jeho kalhot, ale jen proto, aby ho zbavil zbytku oblečení, sám zůstával jen s rozepnutými kalhotami.

"Natrhnu ti zadek, udělám tě!" Syčivý hlas se Sasukemu rozléval po celém těle. Vibroval, odrážel se od jeho světlé pokožky. Neznámý mu dlaní roztáhl půlky a nenasytně se začal svojí erekcí dobývat do zadku. Pálilo to, bolelo to. Sasuke měl pocit, že umře. Ale tak moc ho chtěl v sobě. Neznámý protlačil svůj penis, tak hluboko jak jen to šlo. Zaplnil Sasukeho do posledního detailu. Zuby zachytil šňůrku, která držela škrabošku na Sasukeho tváři.

"Ne!" Zavrčel Sasuke a pevně sevřel všechny svaly v těle. Neznámý skoro vyletěl z kůže. Tak těsný zadek už snad těsnější ani být nemohl.

"Tohle zůstane tam, kde to je." Sykl Sasuke a zasténal. Neznámý se tedy stáhl a nechal škrabošku na místě. Nesundal jí. Tajemství zůstane tajemstvím. Rty se opět začaly věnovat Sasukeho krku, dlaně ho hladily a pak se starší z chlapců nečekaně pohnul a vytáhl z mladšího svůj penis skoro celý. Pak ho stejně nečekaně vrazil zpátky. Sasuke se klepal bolestí, ale to nebylo nic proti touze, která s ním zmítala. Zvrátil hlavu, tělem se přitiskl ještě blíž ke svému protějšku. Cítit ho v sobě, být jím zaplněn, být ovládám slastí a bolestí současně. Tak neuvěřitelně opojné. Prsty jedné ruky se mu třely o ztvrdlé bradavky, prsty té druhé laskaly jeho ztopořený penis. Sasuke se boky pohyboval proti neznámému, tvrdě se narážel na jeho úd. Oba hlasitě oddechovali, tiskli se k sobě, sténali. Příraz míjel příraz, polibky na sametový krk pálily ostrou bolestí. Všude opojný zápach alkoholu a potu. Sasuke se v přívalu orgasmu stáhl natolik, že se neznámý neměl šanci ani pohnout. Tolik ho obemkla horkost Sasukeho díry. Pohlcoval ho. V jeho péru to mocně zaškubalo a jako dělo vybuchl do Sasukeho análu. Sotva se udrželi na nohách.

"Máš ten nejtěsnější zadek, který jsem zatím ošukal." Sykl mu neznámý do ucha a vytáhl z něj ochabující penis. Chytl mladšího Uchihu za paže a obrátil ho čelem k sobě. Dravě ho začal líbat na smyslně zarudlé rty, do té doby, než oběma došel vzduch v plicích. Pak se Sasukemu skrz škrabošku do očí a škádlivě se usmál. Urovnal si kalhoty a bez dalšího slova odešel pryč. Sasuke se sesunul na zem a ještě pár minut rozdýchával to, co ještě nikdy nezažil. Bolest s takovou vášní, že ho to málem zabilo.

....................

Ráno se Sasuke sotva postavil. Na krku měl několik modrajících skvrn a zadek ho bolel jako čert. To mu ale náladu nezkazilo. Sešel po schodech dolů a zamířil do kuchyně, odkud cítil vůni slaniny a míchaných vajec. Mňam.

"Dobrý." Řekl s úsměvem na tváři Itachimu, který seděl u stolu a popíjel kafe. Ten jen naznačil, aby ubral na hlasitosti. Očividně měl pořádný bolehlav. Sasuke si sedl na židli vedle něj a pustil se do snídaně, která na něj čekala. Itachi si ho se zájmem prohlížel.

"Tak jak ses včera bavil?" Optal se. Sasuke polknul sousto a usmál se.

"Byli jsme s partou v baru v centru, dali si pár drinků..." Zbytek věty nechal viset ve vzduchu. Itachi ho probodnul pohledem.

"A dál?"

"Dál? Dál jsem měl ten nejlepší sex ve svém životě!" Sasuke se usmál, popadl sklenici džusu a zvedl se. Itachi ho pořád sledoval i potom, co zamířil pryč z kuchyně.

"Škoda jen, že to byla asi jediná noc, kterou jsem s ním prožil. Ty masky jsou strašný věci. A pánský záchody taky nevzbuzují ty nejlepší myšlenky." Zasmál se Sasuke a začal stoupat po schodech nahoru do svého pokoje. Itachi ztěžka polknul, skoro se douškem kafe udusil. V pokoji na nočním stolku mu ležela stříbrná škraboška, kterou měl na tváři, když včera na záchodech šoustal svého bratra.

School Love 17. kapitola

4. června 2012 v 18:16 | Christine |  School Love
Ano, konečně jsem to dopsala. Tohle je konec. Teď už tu uvidíte maximálně tak bonusy...




Sasuke zamračeně posedával na lehátku u bazénu a díval se, jak Itachi plave sem a tam. Po chvíli se jeho bratr vynořil a vytáhl se na okraj bazénu, kde se posadil.

"Co se pořád mračíš? Vždyť máš prázdniny, tak si užívej."

"Nemračím se." Osočil se Sasuke a dál se mračil.

"To povídej někomu jinému, já už tě mám celkem prokouklého." Zasmál se Itachi a postavil se. Pár kroky přešel k Sasukemu.

"Že je v tom holka, co?" Plácl ho po zádech a zasmál se. Sasuke se zamračil ještě víc, než se mračil doteď.

"Co to plácáš..."

"Tak přeci jenom je. Copak? Už ti chybí, proč za ní nezajedeš?" Vyzvídal Itachi. Byl vážně zvědavý a vůbec ho nenapadlo, že jeho chladný bratříček bude mít slečinku. Kdyby jen věděl.

"Bydlí daleko, hodně daleko."

"A co jako? Víš kolik ti je? Peníze vyškemráš od našich a můžeš klidně jet." Itachi všechno viděl tak jednoduše, ale ona v tom vážně žádná věda nebyla. Protože hned dva dny na to Sasuke postával na zastávce a čekal na autobus. Let letadlem už měl za sebou a teď ho od Naruta dělilo jen pár kilometrů. Nasedl do příslušného čísla autobusu a zanedlouho spočinul před jeho domem. Chvíli uvažoval nad tím, co to dělá za blbosti, ale nakonec mu to nedalo a zazvonil.

"Hned jsem tam." Ozvalo se. Sasuke se pousmál. Okamžitě totiž poznal hlas svého milovaného. Dveře se otevřely a Sasuke spatřil Naruta.

"Sasu?.... Co tady děláš?" Vyjekl překvapeně blonďáček.

"Menší návštěva." Pousmál se Sasuke a postoupil o krok blíž.

"Jak tě to napadlo?" Usmál se zvědavě blonďáček a chytl ho za ruku. Vtáhl ho dovnitř a zavřel za nimi.

"Vlastně to napadlo Itachiho, ale na tom nesejde. Nevadí to?"

"Ne, naopak. Naši jeli na chatu, takže tu budu pár dní sám." Usmál se Naruto. Sasuke přikývl, chvíli si vyměňovali pohledy, než se Sasuke rozhoupal a pevně k sobě Naruta přitiskl.

"Hrozně si mi chyběl." Špitl mu do ucha a dlaní ho hladil po zádech.

"Ty mně taky."

....................

"Ne Sasuke, takhle mě utopíš! Pomoc!" Řinčel Naruto a snažil se dostat nad hladinu. Sasuke se potopil a stáhl ho sebou pod vodu. Naruto sotva popadal dech, Sasuke se mu pod vodou smál. Přitáhl si blonďáčka blíž a spojil jejich rty. Naruto měl pocit, že se utopí, ale ve chvíli kdy ho Sasuke začal líbat, bylo mu to jedno. Cítil jen jeho rty, jeho pevné tělo, kolem kterého obtáčel nohy. Tiskl mu boky. Pak se konečně vynořili. Kapky vody jim stékaly po těle, Sasuke blonďáčka stále držel a odmítal ho pustit.

"Málem si mě utopil." Zavrčel mu do úst rádoby naštvaně.

"Málem... Asi bych měl svojí chybu napravit, nemyslíš?" Smál se mu černovlásek a prsty mu odhrnul mokré pramínky vlasů z tváře. Stáli v bazéně. Ani zdaleka je nenapadlo, že by je někdo mohl vidět. Vysoké túje dosahovaly několik metrů nad plot, takže všeteční sousedi měli smůlu.

"Půjdeme si dát něco k jídlu?"

"Radši bych si dal tebe." Odpověděl černovlásek a přitiskl Naruta ke kraji bazénu. Držel ho za boky v náručí a tiskl se k němu. Naruto zaklonil hlavu a nechal černovlasého nezbedníka líbat jeho krk.

"Áách..." Utekl mu sten, když se Sasuke začal třít o jeho rozkrok. Oba byli vzrušení, třeli o sebe své erekce.

"Sasuke, tady ne!" Zaúpěl Naruto, který měl co dělat, aby se udržel.

"Chceš to dodělat vevnitř?" Blonďáček nepatrně přikývl a Sasuke ho tedy pustil.

....................

"Kdy se vrací vaši?" Sasuke seděl na pohovce, Naruto mu hlavou ležel v klínu a hladil ho po stehně.

"Asi v neděli podle všeho." Odpověděl Naruto a ušklíbnul se.

"To nám zbývají dva dny..." Posteskl si černovlásek.

"Ty pak chceš jet domů?" Vyjekl Naruto a prudce se posadil. Sasuke se na něj zmateně díval. A pak přikývl.

"Ale proč?"

"Jak proč? Vaši se vrací, jak asi budou reagovat, když tu na mě narazí? Co jim chceš říct?" Zajíkl se Sasuke a čekal na Narutovu reakci.

"Že si kamarád ze školy, který přijel na návštěvu a pár dní tady zůstane. Naruto pokrčil rameny a pousmál se.

"Pokud to tedy nebude vadit tvým rodičům, že jsi takovou dálku s někým koho ani neznají." Řekl po chvíli.

"Myslím, že těm to bude docela jedno." Odpověděl Sasuke a přitáhl si ho blíž, aby mohl, blonďáčkovi vtisknou polibek.

"Co kdybychom jsme pak vyrazili k nám?"

"To myslíš vážně Sasuke?" Vyjekl Naruto překvapeně a nadšeně se rozesmál.

"To by bylo super, nikdy jsem takhle daleko nebyl..." Smál se na celé kolo a silně k sobě černovláska tiskl.

"Chci celé prázdniny trávit s tebou." Špitl Sasuke a jemně se otřel o jeho rty. Naruto je pootevřel a nechal jeho jazyk vplout do své pusy. S lehkostí si spolu hrály, mazlily se. Než se pro nedostatek kyslíku museli oba chlapci od sebe odtáhnout.

"A nejenom prázdniny." Hlesl Naruto a zadíval se na černovláska svými blankytnými studánkami.





Nehtíky :D

3. června 2012 v 19:17 | Christine |  A dokonce fotím
Jen pro zajímavost, nehty si nekoušu, hrozně mi vadí, jak se pak za všechno zachytávají, ale jsem poděs na záděry a celkově zničenou kůžičku v okolí nehtů. Což jde na fotkách (hodně) vidět...

(většinou foceno po pár dnech, takže to tak bohužel i vypadá. Navíc nejsem žádnej profík a mám až příliš klepavý pařáty :D)








(a tyhle mám teď :D)